Kájovská č. p. 69

Lokace:
Kájovská č. p. 69

Popis objektu:
Jednopatrová budova s původně dekorativně malovaným průčelím z doby po polovině osmnáctého století. Mezi okny je umístěn ve štukovém medailonu obraz Panny Marie Klasové s letopočtem 1743. Při odkryvu fasády bylo nalezeno původní, renesanční malované domovní znamení. Dispozice přízemí vpravo se síní je předělena příčkou. Síň, ze které je pak přístupné přilehlé dvorní křídlo, je klenuta valenou klenbou s výsečemi. Zadní budova je přistavěna k hradbě a je valeně klenutým hloubkovým trojtraktem. Ve dvorním křídle je mezipatrová komora, která je intaktním renesančním interiérem s původními okenními otvory a klenbou. První patro obsahuje vzadu plochostropou schodišťovou síň. Sousední zadní prostor má ve stěně štukovou, bohatě zdobenou barokní niku, strop zdobený štukovým zrcadlem, výzdoba místnosti je bohatá a dekorativní, malovaná v několika vrstvách. Nad předními místnostmi (do ulice) je pod podhledem bohatě zdobený, vyřezávaný renesanční strop. Stopy bohaté výmalby byly nalezeny i v ostatních částech domu. Zadní budova je plochostropá, přístupná v úrovni prvního patra pavlačí. Krov domu je hambalkový, se zděnými barokními vikýři směrem do ulice.

Stavebně historický vývoj:
Hlavní budova je bezpochyby gotického původu. Půdorys objektu nasvědčuje složitému vývoji. Největší přestavbou byla nepochybně přestavba renesanční (síň v přízemí, trámový strop v patře, dvorní křídlo). Přestavba barokní okolo roku 1750 v domě zanechala bohatou malovanou výzdobu, štukatury, a stavebně druhé patro dvorního křídla. V roce 1657 bylo snad provedeno průčelí do dnešní podoby, později možná ještě dodatečně pozdně barokně upraveno. V letech 1953 a 1995 byl restaurován nástěnný obraz a roku 1995 proběhla i rekonstrukce celého domu.

Významné architektonické detaily:

dekorativní fasáda s množstvím štukových a malovaných ozdob
vyřezávaný trámový strop v patře
gotický portálek v přízemí
malovaná komora v prvním patře

Historie obyvatel domu:

Prvním doloženým majitelem domu byl neznámý kožešník, jehož syn prodal dům v roce 1518 kramáři Hanzlovi. Po jeho smrti jej koupil tesař Mates a od roku 1550 pak patřil krejčímu Jiljímu Khünigovi. Ten zemřel v roce 1569 a jeho vdova Markéta se poté provdala za Michala Aignera, který dům roku 1579 prodal. V roce 1586 byl majitelem domu kolář Mates Sath, jenž zemřel v roce 1596. Jeho vdova Apolena v roce 1598 patrně podlehla morové epidemii. V roce 1599 koupil dům stolař Petr Kysaur, který ho však zcela splatil až v roce 1612. Od roku 1636 bydlel v domě kramář Urban Turban, jenž se sem přestěhoval z Kostelní ulice číslo 166 a byl později vystřídán pernikářem Matyášem Minichpergerem. V letech 1650 - 1658 vlastnil dům Jiří Schwab, a poté se zde až do roku 1801 provozovalo kotlářské řemeslo. Prvním z kotlářů byl Jiří Kaltschmidt, po němž od roku 1674 následoval Hans Stökl. Jeho rodina v domě žila až do roku 1777, kdy se sem nastěhoval kotlář Matyáš Prökl. Františku Pröklovi patřil dům od roku 1801 nejméně do čtyřicátých let 19. století.

Fotografie:
Jsou pořízeny fotografie před opravou vnějšího pláště v roce 1995 a po opravě v roce 1996.