Popis objektu:
Budova je třípatrová, upravená ve svém průčelí při dodatečné
přestavbě a zvýšení. Horní patra nad přízemím jsou vysazena na
krakorcích, v průčelí do radniční ulice zdobených liliemi a
maskarony. Vstupní pozdně gotický portál z Masné ulice je
konzolového typu s bohatou profilací přetínaných prutů s
diamantovými patkami. Dispozice budovy je ve všech podlažích
novodobá, plochostropá.
Stavebně historický vývoj:
Původně pozdně gotický objekt doložen v 15. století, upraven v
renesanci a zcela přestavěný a zvýšený kolem roku 1840. Mimořádně
významný objekt dokládající vysokou úroveň pozdně gotické měšťanské
architektury ve městě. Podle výpovědi pamětníka Dr. Richarda Franze
se v domě kdysi nacházela kaple. O tom až do roku 1945 svědčily dvě
kamenné hlavy umístěné na zárubni postranního vchodu z Masné ulice,
z nichž jedna představovala Spasitele a druhá Satana s rohy.
Později byly tyto hlavy odstraněny.
Vývoj fasády objektu:
V pozdním středověku před r. 1500 byl objekt vystavěn na úzké
parcele s vysazením horních pater na kamenných krakorcích do starší
zástavby Masné ulice zřejmě jako novostavba. Uliční průčelí
ukončené trojúhelným štítem s členěním nároží plastickou bosáží
zasahovalo až do současné úrovně 3. patra. Na hrubě hlazené
základní ploše se uplatňoval šedohnědý nátěr, nárožní bosáž a
rámování otvorů bylo zvýrazněno červenou linkou. Průčelní stěnu
mezi krakorci zdobily erby šlechtických rodů.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
V renesančním období byla hrubá omítková vrstva přetažena
vyhlazenou omítkou s bílo-šedým rozvrhem. Z barokního období se
podařilo pouze fragmentálně zachytit zeleno-bílé a bílo-šedé
barevné členění. Po r. 1865 byl zároveň s výraznými vnitřními
změnami přesunut hlavní vstup i s portálem do bočního průčelí. V r.
1870 proběhla radikální přestavba se změnou všech vodorovných
konstrukcí a členění okenních otvorů na současný stav. Průčelí bylo
historizujícím způsobem upraveno zřejmě v celoplošné červenorůžové
omítkové barevnosti, později v okrové barevnosti.
![]() | ![]() |
Historie obyvatel domu:
Podle závěti Valentina Rychlíka z roku 1555 připadl dům bratrstvu
sv. Panny Kateřiny, od něhož jej koupil doktor Tomáš Albín z
Helfenburka. V roce 1562 dům získal Matyáš Tonner nebo také
Plankentoner. Po Ondřeji Plankovi se sem nastěhoval zlatník Šimon
Grünberger, kterého v roce 1568 vystřídal lékárník Hans Gunstetter.
Do roku 1604 pak dům držela Hansova dcera Anna Strupová a pak zde
do roku 1629 bydlel kotlář Kryštof Ulrich. V letech 1629 - 1647
patřil dům kramáři Mikuláši Placedovi, který dodával své zboží i na
českokrumlovský zámek. Do roku 1654 zde zastihujeme Erasma
Fischera, po němž dům převzala Kateřina Nitschová, dříve
Fischerová. V letech 1669 - 1677 byl majitelem domu českokrumlovský
primátor Florián Alois Hürnig. Až do roku 1733 zde žili obchodníci,
nejprve Ferdinand František Schatz a od roku 1698 pak Lorenc
Walkaun. V roce 1733 se do domu přistěhovali Matouš a Alžběta
Altovi a od roku 1747 se zde setkáváme s rodinou Adalberta
Schrödera. V roce 1760 se v domě objevuje Martin Patzlt a od roku
1785 nejméně do čtyřicátých let 19. století byl dům v majetku rodu
Thallerů.
![]() | ![]() | ![]() |
Současné využití:
Penzion
Thallerův Dům