Masná č. p. 129

Lokace:
Masná č. p. 129

Popis objektu:
Budova je třípatrová, upravená ve svém průčelí při dodatečné přestavbě a zvýšení. Horní patra nad přízemím jsou vysazena na krakorcích, v průčelí do radniční ulice zdobených liliemi a maskarony. Vstupní pozdně gotický portál z Masné ulice je konzolového typu s bohatou profilací přetínaných prutů s diamantovými patkami. Dispozice budovy je ve všech podlažích novodobá, plochostropá.

Stavebně historický vývoj:
Původně pozdně gotický objekt doložen v 15. století, upraven v renesanci a zcela přestavěný a zvýšený kolem roku 1840. Mimořádně významný objekt dokládající vysokou úroveň pozdně gotické měšťanské architektury ve městě. Podle výpovědi pamětníka Dr. Richarda Franze se v domě kdysi nacházela kaple. O tom až do roku 1945 svědčily dvě kamenné hlavy umístěné na zárubni postranního vchodu z Masné ulice, z nichž jedna představovala Spasitele a druhá Satana s rohy. Později byly tyto hlavy odstraněny.

Vývoj fasády objektu:
V pozdním středověku před r. 1500 byl objekt vystavěn na úzké parcele s vysazením horních pater na kamenných krakorcích do starší zástavby Masné ulice zřejmě jako novostavba. Uliční průčelí ukončené trojúhelným štítem s členěním nároží plastickou bosáží zasahovalo až do současné úrovně 3. patra. Na hrubě hlazené základní ploše se uplatňoval šedohnědý nátěr, nárožní bosáž a rámování otvorů bylo zvýrazněno červenou linkou. Průčelní stěnu mezi krakorci zdobily erby šlechtických rodů.

V renesančním období byla hrubá omítková vrstva přetažena vyhlazenou omítkou s bílo-šedým rozvrhem. Z barokního období se podařilo pouze fragmentálně zachytit zeleno-bílé a bílo-šedé barevné členění. Po r. 1865 byl zároveň s výraznými vnitřními změnami přesunut hlavní vstup i s portálem do bočního průčelí. V r. 1870 proběhla radikální přestavba se změnou všech vodorovných konstrukcí a členění okenních otvorů na současný stav. Průčelí bylo historizujícím způsobem upraveno zřejmě v celoplošné červenorůžové omítkové barevnosti, později v okrové barevnosti.

Úprava v r. 1939 byla spojena s vestavbou vstupního výkladce a celoplošným zeleným nátěrem s tmavším odstínem rámování okenních otvorů. Při opravě objektu v r. 2003 byla provedena rehabilitace historizující fasády. Přes citlivý přístup byly stavební práce spojeny s rozsáhlou obměnou omítek, nový okrový nátěr byl proveden vápennou technologií. Pozdně středověké nálezy fasády zůstaly zakryty.

Historie obyvatel domu:
Podle závěti Valentina Rychlíka z roku 1555 připadl dům bratrstvu sv. Panny Kateřiny, od něhož jej koupil doktor Tomáš Albín z Helfenburka. V roce 1562 dům získal Matyáš Tonner nebo také Plankentoner. Po Ondřeji Plankovi se sem nastěhoval zlatník Šimon Grünberger, kterého v roce 1568 vystřídal lékárník Hans Gunstetter. Do roku 1604 pak dům držela Hansova dcera Anna Strupová a pak zde do roku 1629 bydlel kotlář Kryštof Ulrich. V letech 1629 - 1647 patřil dům kramáři Mikuláši Placedovi, který dodával své zboží i na českokrumlovský zámek. Do roku 1654 zde zastihujeme Erasma Fischera, po němž dům převzala Kateřina Nitschová, dříve Fischerová. V letech 1669 - 1677 byl majitelem domu českokrumlovský primátor Florián Alois Hürnig. Až do roku 1733 zde žili obchodníci, nejprve Ferdinand František Schatz a od roku 1698 pak Lorenc Walkaun. V roce 1733 se do domu přistěhovali Matouš a Alžběta Altovi a od roku 1747 se zde setkáváme s rodinou Adalberta Schrödera. V roce 1760 se v domě objevuje Martin Patzlt a od roku 1785 nejméně do čtyřicátých let 19. století byl dům v majetku rodu Thallerů.