Popis objektu:
Dvoupatrový řadový měšťanský dům, krytý sedlovou střechou kolmou k
průčelí. Hlavní průčelí dvouosé, korunované volutovým štítem s
půlkruhovým nástavcem.
Stavebně historický vývoj:
Dům existuje již od 14. století. V období renesance byl objekt
výrazně pozměněn, např. zaklenutí vstupní síně, schodišťové síně,
stropy v 1. patře aj. V průčelí přistavěn renesanční štít s
volutami a mohutnými římsami. V klasicistním období předěleny
některé prostory.
Významné architektonické detaily:
Historie obyvatel domu:
V letech 1459 - 1466 v domě zastihujeme ševce Matyáše, od roku 1484
zde žil řezník Pavel. Pavlova vdova, která se pravděpodobně
provdala za řezníka Martina, je jako majitelka domu uváděna v
letech 1500 - 1510. V roce 1520 prodal Martin dům tehdejšímu
rychtáři Wolfu Ottovi, který v letech 1526 - 1529 vlastnil také
protilehlý dům číslo 17. Wolf je jako majitel domu č. p. 20 uváděn
ještě ve třicátých letech 16. století, poté se odstěhoval do domu
číslo 11 na náměstí. Od roku 1540 patřil tento dům ševci Francovi,
který zemřel v roce 1556. K vdově Barboře se přiženil krejčí
Pankrác Tanzer. V roce 1557, při slavnostním příchodu Kateřiny
Rožmberské z Brunšviku do Českého Krumlova, zde pobýval Bohuslav
Malovec z Malovic. Vdova Barbora Tanzerová-Francová zemřela v roce
1589 a dům, dvůr a jiné nemovitosti připadly odúmrtí Vilémovi z
Rožmberka. Ten dům ihned prodal svému důchodnímu písaři Adamu
Kroupovi, který v něm žil až do své smrti v roce 1619. Ve třicátých
letech 17. století patřil dům Martinovi Zahořanskému, který se v
roce 1650 přestěhoval do domu číslo 10 na náměstí. Ve stejném roce
koupil dům číslo 20 knížecí účetní Jan Boskovský, kterého zde
potvrzuje berní rula z roku 1654. Tenkrát se v domě vařilo pivo.
Roku 1671 koupil dům za 800 kop grošů míšeňských Matyáš Arnošt
Grandesoll, hejtman císařského dělostřelectva. V letech 1690 - 1695
je jako majitel domu uváděn plzeňský krajský sekretář Jiří Arnošt
Grandesoll, kterého na pět let vystřídal lichtenštejnský kancléř
Ferdinand Arnošt Münzer z Lauernsteinu. Od roku 1700 se zde
setkáváme s eggenberským purkrabím Vítem Širokým, jehož syn,
punčochář Jiří, žil v domě až do roku 1749. V roce 1750 se sem
nastěhoval Ondřej Naxer, schwarzenberský správce Hrádku
Pořešína. Od roku 1760 patřil dům mlynáři Josefu Neubauerovi,
jehož rodina zde bydlela až do roku 1833, kdy ji vystřídal Matyáš
Wast nebo Wostl. Od roku 1853 se v domě setkáváme s Františkem
Tschunkem.
Současné využití:
FotoStar Štěpánek