KKK

Jan Nepomuk Vojtěch Maxant

(1755 - 1838) hudebník

Narodil se 22. března 1755 v Divicích na okrese Louny. Prvního hudebního vzdělání se mu dostalo od varhaníka Jana Václava Rokose. Osmnáctiletý Maxant odešel hledat uplatnění své varhanní hry v rakouských klášterech a v roce 1773 se stal muzikusem a stolníkem ve Schläglu. Zde v letech 1773 až 1776 vedl dětský chrámový sbor a pečoval o pěveckou a nástrojovou hudební výuku chlapců. Potom byl učitelem v Aigenu.

Frymburk se zříceninou Vítkova Hrádku, zdroj: Böhmerwaldheimat, Fanny Greipl, 1990, ISBN - 3 - 9802353 - 1 - 9

Od roku 1786 až do roku 1838 působil ve Frymburku jako učitel a varhaník. Po smrti své první ženy se podruhé oženil v roce 1822 s o čtyřicet let mladší E. M. Mauritzovou. Zemřel 19. prosince 1838 ve Frymburku, v bídě a zcela opuštěn. O veškerý majetek jej v roce 1836 připravila jeho druhá manželka koupí mlýna. Nezůstalo ani na zaplacení pohřebních výdajů, a tak mu nechal zbudovat hrob před kostelem další frymburský rodák A. Baumgartner.

Bohumil Dlabač uvádí z díla J. V. Maxanta 18 mší, 42 árií, 6 requiem, preludia pro varhany a variace pro klavír. Ve frymburské škole působil 52 let a při poslední výplatě byl nazván významným učitelem. Maxant se ve Frymburku věnoval výuce na různé hudební nástroje. Byl varhaníkem, ředitelem kůru, kostelníkem, učitelem i topičem ve škole, to vše až do 83 let věku. Neměl vlastní děti a vychoval přes padesát hudebníků. Proslavil ho především frymburský rodák Šimon Sechter. Hudební věda jej zařadila do vývojové řady V.J. Kopřiva - J.V. Rokos - J.V. Maxant - Š. Sechter - A. Bruckner. V roce 1870 mu byla na škole v domě čp. 36 odhalena pamětní deska, která se nezachovala. Současná pamětní deska J.V. Maxantovi je z roku 1988.

(fs)

Další informace :
Historie regionu Vyšebrodsko
Frymburk
Andreas Baumgartner
Šimon Sechter