Encyklopedie > Město Český Krumlov > Historie města Český Krumlov > Církevní objekty ve městě Český Krumlov

Minoritský klášter ve městě Český Krumlov

Klášter Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou

Aktuální informace o klášterech v Českém Krumlově

Původní informace v době vzniku článku (1998)

Lokace
Latrán č.p. 50, Minoritský klášter

Popis objektu
Areál minoritského kláštera je přístupný barokní branou z Klášterní ulice, za níž se rozkládá nádvoří zvané Tramín. Odtud jsou přístupny všechny hlavní části areálu - kostel Božího těla, větší konvent minoritů, k němu z jižní stany přiléhající menší tzv. konvent bekyň a klášterní zahrada, vymezená ohradní zdí od Pivovarské ulice, dále renesanční částí pivovaru a další zdí až ke kněžišti kostela.

Klášterní chrám má raně barokní průčelí s bohatě řezbovanými vstupními dveřmi, dvojicí nik se sochami světců a vysokým volutovým štítem. Pro podobu vnitřku chrámu jsou určující barokní úpravy. Hlavní loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi stejně jako presbyterium, kde však výseče jsou sbíhavé. Vysoký raně barokní oltář odděluje v kněžišti patrový mnišský chór s varhanami. V západním průčelí lodi je vložena druhá kruchta s panskou oratoří, přístupná arkádovým krytým schodištěm před průčelím konventu. Jižní boční loď je v baroku připojenou polovinou původně dvoulodního gotického ambitu a je klenuta síťovou pozdně gotickou klenbou s žebry z cihelných tvarovek. Sakristie připojená se severní strany kněžiště je zaklenuta dvěma poli žebrové křížové klenby. Mobiliář v celém kostele je v převaze barokního původu.

Ambit je přístupný z Tramínu jednoduchým omítaným portálem. Je v celém rozsahu klenut bohatou síťovou klenbou, která je nesena příporami polokruhového průřezu a na vnější straně konzolami. V dělicí stěně ke kostelu jsou sondami odkryty tordované dříky sloupů původně dvoulodní severní části ambitu. Prostor je osvětlen okny s plně dochovanými, velmi bohatými pozdně gotickými plaménkovými kružbami. K ambitu na východní straně přiléhá kaple sv. Wolfganga, zaklenutá jediným polem křížové žebrové klenby a ukončená pětibokým kněžištěm. Interiér kaple je opatřen bohatou barokní malířskou výzdobou s výjevy ze života sv. Wolfganga. Kněžiště kostela je propojeno s kruchtou kaple klenutou chodbou, která dále pokračuje v patře konventu až k mnišským celám.

Východní křídlo ambitu je přízemní. Nad severním dvoulodím je prostor kaple sv. Bartoloměje, komunikující otevřenou arkádou s interiérem lodi klášterního kostela. Nad jižním křídlem se v patře nacházejí plochostropé prostory bývalé knihovny s dekorativně řešenými fabiony.

Rajský dvůr je zastavěn barokní kaplí Panny Marie Einsiedelské. Její loď je sklenuta síťovou klenbou, malé kněžiště je křížově sklenuté a obíhá je úzká chodba se schodištěm do prostoru nad oltářem, který klenutým otvorem komunikuje s lodí.

Jižní strana ambitu je vsazena do vlastní konventní budovy, která je patrová. Nástupní prostor tvoří velká valeně sklenutá síň se štukovým zrcadlem na klenbě. K ní z východu přiléhá refektář, zaklenutý rovněž valenou klenbou s pětibokými výsečemi nad trojicí okenních otvorů.

Mezi nástupní síní a jižní stěnou kaple sv. Wolfganga jsou situovány valeně sklenuté prostory klášterní kuchyně s čitelnými pozůstatky rozměrného dýmníku. Dispozici přízemí určuje valeně klenutá chodba, z níž jsou přístupny jednotlivé, rovněž valeně klenuté prostory, osvětlené okenními otvory v jižní obvodové stěně konventu. Z této chodby jsou přístupny i dva valeně klenuté sklepy s gotickým portálkem v dělící zdi. Ze vstupní síně vychází pravoúhle zalomené schodiště do prvého poschodí. Zde se v severní třetině dispozice nachází v celé délce budovy křížově zaklenutá chodba. K ní jižním směrem přiléhá celkem sedm shodných mnišských cel s neckovými klenbami a další valeně klenuté prostory nad refektářem.

Západnímu průčelí konventu je předložena věž. Její přízemí je přístupné portálkem s gotickým nadpražím, pravděpodobně druhotně užitým. V patře se nachází valeně klenutý prostor, komunikačně napojený na chodbu u cel. Věž je ukončena zvonicí s půlkruhově zaklenutými žaluziovými okny a podřímsovým vlysem s terakotovými maskarony.

Tzv. Konvent bekyň má po stránce prostorového uspořádání obdobné řešení, jako konvent minoritů. Základem je opět původně gotický ambit, zaklenutý raně barokními křížovými klenbami. V rajském dvoře se nachází jednoduchá kamenná nádrž na vodu (Kašny a napajedla ve městě Český Krumlov). Jižní část budovy je opět širší a směrem k jihu vybíhá z kvadratické hmoty konventu krátké patrové jednoprostorové křídlo. Druhé, delší křídlo vybíhá směrem východním. Prostory tohoto křídla jsou v přízemí plochostropé, novodobě utilitárně upravované, v patře rovněž plochostropé.

 

 

Jižní křídlo může být v přízemí pozůstatkem kaple, neboť je odděleno širokým pasem na způsob triumfálního gotického oblouku. Zachován je zde také sedlový portál. Tato část budovy je podsklepena trojicí valeně klenutých prostor. Pozoruhodný je cihelný odstupňovaný gotický portál nad schodištěm do sklepa, další sklepní portál je kamenný, hrotitý.

V jižní části ambitu je vloženo zalomené dřevěné schodiště do patra, jímž se přichází do rozměrného plochostropého nástupního prostoru, zdobeného nástropní štukaturou. Odtud jsou přístupny místnosti prvého patra. Dispoziční řešení je v severním a východním křídle jednotraktové, v západním křídle dvoutraktové s úzkou chodbou na straně rajského dvora. Nejsložitější je dispozice v jižním křídle, daná jeho poněkud komplikovanějším půdorysem. Všechny místnosti jsou plochostropé, ve většině případů zdobené nástropními vpadlými zrcadly různých tvarů, jejichž průběh v některých případech naznačuje druhotné dělení místností mladšími příčkami.

Současné řešení fasád kláštera je poměrně strohé, monochromní, nenápadné a určujícím znakem jsou především důsledky letitého chátrání, spojeného s destrukcí omítkových vrstev. Nejnápadnější je západní fasáda konventu bekyň, zdobená sgrafitovým kvádrováním. Jižní fasáda konventu minoritů naznačuje existenci starších vrstev s červenobílým a zelenobílým barevným řešením. V celém areálu lze vysledovat stopy sjednocující barevné úpravy s okrovou tektonikou. Unikátní je západní úsek jižní stěny kněžiště kostela, pokrytý hrubě utaženou omítkou pravděpodobně gotického původu s naznačeným kvádrováním.

Půdní prostory jsou volné, jen v půdě nad konventní budovou minoritů jsou patrné stopy po zaniklé půdní vestavbě barokního původu (Spojovací chodba). Velmi pozoruhodné jsou konstrukce prakticky všech krovů, které jsou v převaze pozdně gotického, renesančního či barokního stáří.

V klášterní zahradě se nachází barokní altán s klenutými, druhotně vyplněnými okenními otvory, zakrytý mansardovou střechou se šindelovou krytinou. Jediný vnitřní prostor je zastropen omítanou kašírovanou klenbou na nosné dřevěné skružové konstrukci.

Stavebně historický vývoj
Výstavba kláštera začala po jeho založení přesně v polovině 14. století a probíhala zřejmě velmi pomalu. Chrám vznikl patrně již ve století čtrnáctém, ale ambit mnichů byl zřejmě dokončen až téměř po jednom a půl století od založení kláštera, koncem druhé poloviny 15. století. Roku 1491 byla svěcena kaple sv. Wolfganga. Z nejstarší stavební fáze je tedy určující výstavba pozdně gotická. V konventu bekyň některé stavební detaily naznačují jeho původ již v druhé polovině 14. století a jde tedy zřejmě o dvůr, který Anna z Rožmberka roku 1375 odkázala pro potřeby zbožných žen. Ve 2. polovině 14. století zde začala tradice slavnosti ukazování ostatků v Českém Krumlově.

 

Další významnou fází byly úpravy a nová výstavba raně barokní, započatá ve třicátých letech 17. století a záhy přerušená pro nedostatek peněz. Kostel byl prodloužen k západu i k východu a zaklenut v letech 1649-1681. V roce 1668 byl klášter částečně poškozen požárem, a to si vynutilo další stavební zásahy, které prováděl stavitel Jakub de Maggi a probíhaly až do konce 17. století. Z této doby pochází i zaklenutí ambitu bekyň. V roce 1688 byla v rajském dvoře postavena kaple P. Marie Einsiedelské.

V prostoru Tramínu se nacházel od vzniku kláštera hřbitov, kde se pohřbívalo ještě v 17. století a stála tu také kostnice, která byla v 19. století zbořena. (Historie hřbitovů ve městě Český Krumlov).

Západní průčelí objektu, vývoj fasády:
Podle sondážních nálezů a archivních podkladů byl současný ambit v přízemní úrovni vystavěn až před rokem 1500. Ve stejné stavební fázi vlevo od západního průčelí ambitu vznikla kaple sv. Bartoloměje se dvěma hrotitými okenními otvory v západní stěně. Hrubý omítkový povrch obou průčelí s hlazeným rámováním otvorů byl opatřen celoplošným červeným nátěrem. V raně barokním období bylo nově postaveno reprezentativní schodiště se vstupem do kaple sv. Bartoloměje v úrovni 1. patra. Stěny průčelí ambitu a kaple byly nově přetaženy kletovanou omítkou s červeným nátěrem se zvýrazněním plastických prvků šedou lazurou (zjištěny mikroanalytickým vyhodnocením vzorků).

 

 

 

 

V mladším barokním období bez větších stavebních změn proběhla barevná úprava s bílo-okrovým nátěrem. V r. 1777 bylo nastavěno 1. patro. Průčelí patra členěné okenními otvory se stuhovými šambránami ukončovala fabionová korunní římsa. Pro českokrumlovské barokní prostředí bylo zvoleno poměrně nezvyklé iluzivní rozvržení: na přízemní okrovou pásovou bosáž navazovaly meziokenní svislé pásy okrové bosáže dělené černou linkou. Kolem poloviny 19. století bylo průčelí bez dalších stavebních změn opatřeno zeleno-bílým nátěrem a později ještě dvěma celoplošnými okrovými nátěry.

V r. 2000 proběhla poměrně citlivá oprava s realizací vápenného nátěru. Světle růžovo-červená barevná kombinace nevychází z historické nálezové situace.

Věž objektu, vývoj fasády:
Ze středověkého období nebyly kromě sedlového portálku v jižním průčelí (nelze vyloučit, že se jedná o jeho druhotné osazení) zjištěny další nálezy. V renesanci byla věž vystavěna do současné podoby. Členění stěn vycházelo z kontrastu základní plochy s hrubším povrchem a mírně vystupujících hlazených členících prvků, tj. nárožní bosáže, okenních šambrán, říms bez prokazatelně zjištěné nátěrové vrstvy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Horní část věže byla na všech čtyřech stěnách vyzdobena celkem dvanácti terakotovými maskarony lvích hlav. V barokním období - po dílčích omítkových vysprávkách - byla věž opatřena šedo-bílým a později bílo-šedým (pouze fragmentální nálezy) nátěrem.Na přelomu 19. a 20. století objekt získal okrovo-bílý nátěr. Fasáda byla v r. 2001 poměrně citlivě opravena, s prezentací světle okrového celoplošného vápenného nátěru.

Jižní průčelí konventu, vývoj fasády:
Ve středověkém a renesančním období se konvent uplatňoval jako přízemní objekt bez bližšího určení jeho povrchových úprav. V raně barokním období bylo nastavěno 1. patro s ukončením plastickou korunní římsou. Hlazená základní plocha byla rámována plastickou nárožní bosáží prostřídaných délek.

Původní barevná úprava: bílo-červeno-šedé barevné členění, šedý nátěr kromě lineárního rámování červených šambrán a nárožní bosáže se uplatňoval v ploše vpadlých meziokenních omítkových zrcadel s vykrojenými rohy. V r. 1724 bylo průčelí v souvislosti se stavbou nové střešní konstrukce a korunní římsy opatřeno bílo-okrovým nátěrem.

V klasicistním období po fragmentálně zachycené šedo-bílé barevnosti bylo zřejmě kolem poloviny 19. století celé průčelí opatřeno celoplošným zeleným nátěrem. V současné době se uplatňuje celoplošný okrový nátěr z první poloviny 20. století.

Významné architektonické detaily

  • kostelní průčelí s řezbovanými vstupními dveřmi a sochami světců
  • klenba lodi, kněžiště a sakristie s výzdobou
  • gotická menza na jižní straně lodi kostela
  • omítka s naznačeným kvádrováním na jižní stěně kněžiště
  • klenba ambitu a všechny kružby oken do rajského dvora
  • portálek ve věži a terakotové maskarony v podřímsovém vlysu
  • barokní výplně okenních otvorů kaple P. Marie Einsiedelské a vstupní dveře s akanty
  • portálek ve sklepě minoritského konventu
  • kamenické články a výmalba kaple sv. Wolfganga
  • dýmník černé kuchyně
  • klenby refektáře, cel a chodeb minoritské konventní budovy
  • interiér jedné z cel s původní cihelnou dlažbou a barokní výplní okenního otvoru
  • cihelný portál ve sklepě konventu bekyň a kamenný portál tamtéž
  • gotický triumfální oblouk bývalé kaple v konventu bekyň
  • štukatura a nástropní zrcadla v konventu bekyň
  • řada výplní otvorů barokního a klasicistního původu v celém areálu
  • množství dochovaných původních povrchů podlah a stěn s omítkovými a nátěrovými vrstvami v exteriéru i interiérech
  • celého areálu
  • unikátní soubor krovů pozdně gotického, renesančního a barokního původu

 

 

Pověsti, zajímavosti, jiné
Jedna z nejvýznamnějších památek města, která dosud unikala zájmu odborné i laické veřejnosti. Areál je poznamenán letitou neúdržbou, která má kořeny v chronickém nedostatku financí zřejmě již od počátku tohoto století. V přijatelné stavu je pouze interiér kostela. Vážně narušena je většina cenných krovů a souvisejících stropů, jejichž oprava v současnosti probíhá. Historické omítkové vrstvy exteriéru jsou na hranici zániku. Záměrná komunistická devastace po zrušení kláštera v roce 1950 vedla ke ztrátě nebo téměř úplnému zničení veškerého mobiliáře. Beztak nedostačující technická infrastruktura areálu je zcela dožilá a nefunkční. Památkově kvalitní obnova areálu a přiměřené funkční využití vyžaduje postupné investice v řádu několika set milionů korun.