Encyklopedie > Město Český Krumlov > Objekty v historické části města Český Krumlov > Latrán ulice

Latrán č. p. 28 - Bašta

Lokace:
Objekt leží v části města Latrán, na pravém břehu řeky Vltavy a je jedním z mála pozůstatků bývalého středověkého městského opevnění. (viz. Historie bran a opevnění ve městě Český Krumlov)

Popis objektu:
Okrouhlá bašta bývalého městského opevnění s fragmentem hradební zdi, zastřešená kuželovitou střechou pokrytou prejzy. Interiér budovy je třípodlažní. Objekt pozdně středověkého původu z počátku 16. století, adaptovaný na počátku 19. století k obytným účelům. Jedná se o okrouhlou nárožní věž někdejšího opevnění Nového Města s klíčovými střílnami. Výrazně vertikální kuželová střecha byla původně nesena na vyloženém hradebním ochoze, sroubeném z hraněných trámů. Interiér objektu třípodlažní, komínové těleso vybudováno v souvislosti s adaptací fortifikační stavby k obytným účelům.

Stavebně historický vývoj:
Odborná literatura předpokládá, že Český Krumlov měl své hradby již na sklonku 13. století. Nelze to však zcela prokázat. Teprve v době Petra I. z Rožmberka, který v roce 1347 nadal Krumlov základním městským privilegiem, lze existenci opevnění bezpečně doložit. Ve 2. polovině 14. století byl hradební systém města patrně rozšířen a zdvojen předsunutou parkánovou zdí.

Původní latránské fortifikace jsou snad obsaženy ve hmotě jižní, východní a severovýchodní fronty domů základní komunikace. Hradba původně zřejmě ústila do vnější latránské brány, situované mezi domy Latrán č. p. 73 a Latrán č. p. 74. Opevnění Latránu dokládá písemně teprve dohoda mezi obyvateli této části města a vnitřním Krumlovem sjednaná roku 1443 a potvrzená teprve listinou Jana II. Pokojného a Jošta z Rožmberka ze dne 27.9.1459.

Latránští se zavazují z vlastních prostředků udržovat hradby postavené Rožmberky a vlastní posádkou střežit věže a brány, které jsou poprvé jmenovány. Uvedené fortifikace zřejmě využívaly též zdí obou klášterů (minoritů a klarisek - Minoritský klášter ve městě Český Krumlov) a zahrnovaly patrně i Nové Město, vysazené jako nová čtvrť před rokem 1374.

Pozdně gotická přestavba a rozšíření areálů klášterů v poslední čtvrtině 15. století a rozvoj osídlení Nového Města, zahrnujícího i areál dnešního pivovaru (Latrán č. p. 27), si vynutil zdokonalenou ochranu i této části rozrůstajícího se Českého Krumlova. Předsunuté hradby, běžící podél Vltavy až k Lazebnickému mostu, ohradily celé Nové Město se souborem konventů a zahrad. Jejich budování probíhalo zřejmě v 90. letech 15. století a souviselo těsně s dokončováním stavebních úprav monastického souboru, rozhojněného nyní i o tzv. řeholní dům bekyň. Důležitý časový mezník představuje vysvěcení kapitulní síně kláštera minoritů v roce 1491.

Severovýchodní obvodová zeď konventu klarisek se stala přímou součástí opevnění probíhajícího dále vnější fasádou Latrán č. p. 78 až k Latránské bráně mezi objekty Latrán č. p. 78 a Latrán č.p. 80, vystavěné zde někdy před rokem 1443. V souvislosti se zmíněným rozšiřováním obranných zdí byla vnější Latránská brána, jak se zdá přestavěna, eventuálně zcela nově vybudována. O události referuje rožmberský historik a archivář Václav Březan: "L.P. 1505 brána Latránská ... a věž nad ní, kteráž podnes, i také ta bašta na Novém Městě nad parkánem panenským stavína."

Fragmenty, případně otisk hradebních zdí i terénní situace naznačují předsunutou polohu bašty proti směru možného útoku od Vltavy. Jedna ze zdí spojovala věž se severovýchodním nárožím ambitu kláštera klarisek, druhá ústila do dnešního severního rohu areálu pivovaru.

Odborná literatura předpokládá, že se na stavbě městského opevnění podíleli rožmberští zedníci a kameníci, do jejichž čela jmenoval Petr IV. z Rožmberka dne 3. 8. 1497 mistra Jana Gezingera, nejvyššího kameníka rožmberského panství, s právem zřídit kamenický cech podle vzoru huti v Pasově. Mistr Jan Gezinger byl zřejmě v úzkých uměleckých vztazích se stavitelem Oldřichem Pesnitzerem, který působil ve službách dolnobavorského vévody Jiřího Bohatého (+ 1504). Roku 1488 stanul v čele vévodské huti, dostavující mohutnou protitureckou pevnost v Burghausenu nad levým břehem řeky Salzach. Fortifikace hradu mají těsné analogie s opevněním Nového Města, zvláště pak s okrouhlou baštou. V červenci 1513 byl Pesnitzer povolán k opravě krumlovského hradu. Z dalších předních mistrů té doby - kameníků rožmberské hutě - známe jménem Hanse Wechselbergera a Wolfganga Wiesingera z Braunau. Přímé autorské připsání krumlovské bašty však není zatím možné.

Historie obyvatel domu:
Novoměstská věž až do konce 18. století sloužila svému původnímu účelu. V roce 1805 nechal kníže Josef II. ze Schwarzenbergu baštu adaptovat na byt hlídače, jenž měl střežit nedaleké knížecí rechle na Vltavě. Věž je lokalizována "mezi dvěma knížecími zahradami a skladištěm dřeva".

Hradební zeď ještě alespoň zčásti existovala, protože N. Urban, českokrumlovský topograf, k roku 1805 uvádí: "... Rundel an der städtischen Mauer ... " .

Téhož roku (1805) město Krumlov postoupilo věž a zeď (hradbu) a okolní plochu knížeti. Na plánu Českého Krumlova z roku 1827 jsou fortifikace dosud viditelné. Prostor na místě dnešního parkoviště pod poštou je označen jako zahrady klarisek, které mívaly při vltavském břehu i své sádky. Po zrušení kláštera jeho panství včetně hospodářských budov vydražil roku 1800 Josef II. ze Schwarzenbergu, objekty konventu o 30 let později. Takto získal i zmíněné zahrady klarisek.

Historická ikonografická dokumentace, pokud víme, nepřináší nové poznatky. Detailní záběr stavby z Wolfova fotografického ateliéru z roku 1900 zachycuje prakticky soudobý stav.

Novoměstská bašta je mimořádně významnou kulturní památkou, jedním z mála dochovaných fortifikačních objektů města, které dokumentují historický vývoj jeho opevnění.

Další informace:
Historie bran a opevnění ve městě Český Krumlov
Latránská brána
Minoritský klášter ve městě Český Krumlov