Popis objektu:
Patrový nárožní dům s hlavním průčelím do Soukenické ul., které je
zde ukončeno volutovým štítem. Střecha sedlová se zvalbením zadního
štítu. Dispozice přízemí - původně vstupní síň s průchodem do
dvora, černou kuchyní a komorou. 1. patro je příčný trojtrakt.
Stavebně historický vývoj:
Parcela č. p. 44 byla ve středověku součástí sousedního domu
Soukenická
č. p. 43, z tohoto období patrně pochází část sklepů. Výrazná
přestavba v renesanci - vstupní síň se schodištěm, horní síň a
zřejmě ještě další prostory. Na konci 18. století vybudován krov a
klasicistní štíty, do některých interiérů byly vsazeny příčky.
Vývoj fasády objektu:
Ze středověkého období zachyceny pouze fragmenty středověké omítky
na severním průčelí. V renesančním období byly zachyceny dvě fáze
vývoje. V 1. fázi v malém rozsahu zjištěna valbově jehlancová
sgrafitová bosáž s přechodem na objekt Soukenická
č. p. 43. Ve 2. fázi byl již samostatný měšťanský dům na nové
omítkové vrstvě rozčleněn jednovrstevným sgrafitovým kvádrováním s
šedě probarvenými spárami. Je nezvyklé, že v přízemí sgrafitový
rozvrh chybí. Hlavní uliční průčelí do Soukenické ulice ukončoval
dekorativní vlys mořské vlny pod mohutnou korunní římsou.
|
|
|
V barokním období byl přistavěn štít s trojúhelným nástavcem a volutami po stranách. Fasáda byla v této době i v mladším klasicismu rozčleněna šedo-bílým barevným rozvrhem. V 19. a v 1. polovině 20. století po dílčích úpravách východního průčelí proběhla opakovaná úprava průčelí zelenými nátěry, poslední barevné řešení je světle šedo-zelené. Dlouhodobou neúdržbou byly výrazně narušeny starší omítkové vrstvy. Jedná se o jeden z příkladů českokrumlovských průčelí, které bylo od renesančního období kromě korekcí otvorů už jenom opatřováno vápennými nátěry.
Významné architektonické
detaily:
Historie obyvatel domu:
První známou majitelkou byla Anna Bischoffová, která v roce 1589
dům prodala Simandlovi (Zikmundovi) Gerspergerovi za dosti nízkou
cenu 170 kop grošů míšeňských. V roce 1593 jej získal tesař Zikmund
Höriczer a v roce 1608 Jakub Hauczenperger. V roce 1623 dům krátce
držel pláteník Jakub Massauer a po řadě dalších vlastníků se zde od
roku 1665 setkáváme s dvorním zámečníkem Kristiánem Fausterem,
který kromě tohoto domu v ceně 450 kop grošů míšeňských získal i
sousední dům číslo 43. Zámečnickému řemeslu se věnoval i Bernard
Fauster, který zde žil v letech 1693 - 1749. V tomto roce se do
domu nastěhoval císařský ženijní důstojník Kašpar Reiff, kterého v
roce 1764 vystřídal řezník Adalbert Pranghoffer. V letech 1785 -
1791 byl majitelem domu českokrumlovský papírník Jan Jiří Pachner.
Poté dům obýval řezník František Thaller a na počátku 20. století
pak Karel Klimesch.
Současné využití:
Byty