Encyklopedie > Osobnosti

Jeroným Makovský z Makové

(zemřel 1630)

Po dosažení vzdělání v městské škole se ucházel o službu na dvoře Viléma z Rožmberka v rezidenčním Českém Krumlově. Po Vilémově smrti přijal Jeronýma Makovského roku 1592 Petr Vok z Rožmberka. Svého vladaře doprovázel v protitureckém tažení roku 1594 na uherské bojiště a v komornických službách zůstal u posledního Rožmberka do roku 1595. O Makovského služby projevil zájem císař Rudolf II. Habsburský, když ho v roce 1595 povolal na svůj dvůr do Prahy. Roku 1597 ho povýšil do funkce svého nejvyššího osobního komorníka.

Jeroným Makovský z Makové, podpis

Podle instrukcí měl za povinnost být neustále v panovníkově blízkosti a přísně střežit přístup k císaři. Naznačených komornických pravomocí využíval Jeroným Makovský k hojnění svého jmění a k povznesení vlastních společenských pozic. Těžko se podaří vyčíslit, kolik úplatků přijal od šlechticů, kteří čekali na Rudolfovu audienci. Stejně tak zůstanou již navždy neodhalené finanční machinace a zpronevěry, jichž se Makovský dopouštěl při nákupu uměleckých děl pro Rudolfovy sbírky. Roku 1603 nabídl Rudolfu II. větší částku peněz a žádal jako protislužbu úřad podkomořího královských věnných měst. Jeho neomalený postoj císaře rozčilil a Makovský byl zajat a uvězněn. Podstatná část jeho majetku propadla královské komoře.

(vb)