Architektura v regionu Český Krumlov

Architektura v regionu Český Krumlov

Cesty
Osnovou kolonizace území jsou komunikace. Ty nejstarší, spíše tranzitní než kolonizační, sledovaly větší toky z prostého důvodu - pro udržení dálkového směru v území, kde bylo velmi málo orientačních bodů. Řeka sice dávala obživu, zčásti se dalo po ní plout, ale pobřeží bylo ve značné části neschůdné a trasa nebyla přehledná, což zvyšovalo nebezpečí loupežných přepadů. Nejstarší doklady komunikace spojující Podunají s Českou kotlinou máme ze starší doby bronzové v místech pozdějšího středověkého hradu Dívčí Kámen.

Podle tvaru archeologických nálezů byla vyslovena doměnka o širších souvislostech s Egejskou oblastí (Středomoří). V době laténské tuto trasu potvrzuje řetězec keltských oppid: od Kürnbergu nad Lincem vedla cesta údolím Rodely k Vyššímu Brodu nad Vltavou a k oppidu u Třísova, které leží přímo nad Dívčím Kamenem, dále podél Vltavy k Nevězicím, Hrazanům až k velkému oppidu na Závisti u Zbraslavi s pravděpodobným pokračováním do Krušných hor.

V raném středověku opouští tato stále živá trasa tok řeky Vltavy a po přechodu řeky ve Vyšším Brodě směřuje na Boletice jako centrum tehdejšího újezdu, dále pak přes Chvalšiny na Lhenice, Netolice a přes Týn nad Vltavou dále na Prahu. Souběžně s lineckou stezkou vedla cesta cáhlovská, z Freistadtu (Cáhlova) přes Kerschbaumský průsmyk a Dolní Dvořiště, podél Malše přes Kaplici a Velešín do Českých Budějovic.

V době konstituování rožmberského panství ve 13. stol. došlo k poslední historické úpravě trasy: od Vyššího Brodu přes Hrudkov na Rožmberk a Přídolí do Českého Krumlova a dále buď přes Kájov na Chvalšiny, nebo přes Rájov na České Budějovice. V době renesanční byla často užívána spojnice Českého Krumlova s Třeboní přes Římov, Komařice a Ledenice.

Další informace :
Historické stezky v regionu Český Krumlov

Krajina
Geomorfologicky je Českokrumlovsko součástí Šumavského podhůří s podcelky Českokrumlovskou vrchovinou a částí Prachatické hornatiny na severu, z jihu pak přiléhá pásmo Šumavy s Trojmezenskou hornatinou a východní stranu tvoří Novohradské podhůří s podcelky Kaplickou brázdou a částí Soběnovské vrchoviny.

Životnímu stylu historických údobí vyhovoval vždy určitý typ krajiny, který odpovídal ideálu své doby a stal se součástí architektonického výrazu. Kulisu laténskému osídlení tvořily ponuré a monumentální masivy, jakým je hora Kleť nad Třísovem, románské kostely ovládají návrší nížin a širokých kotlin, jako je umístění kostela v Černici nad údolím Vltavy. Krajina gotická využívá románské polohy pro sídla se zvláštní zálibou v homolovitých kopcích pro stavbu hradů, často nad hlubokými strmými údolími meandrujících řek, jakými jsou polohy Rožmberka a Krumlova, renesanční letohrádky se staví v nížinách vhodných pro parky a obory jako v Červeném Dvoře.

Baroko dotváří sídla se smyslem pro umístění dominant nebo obsazováním kopců kultovními stavbami jako na Křížové hoře nad Českým Krumlovem. Baroko mělo obzvláštní zálibu v přetváření přírody dlouhými rovnými alejemi v krajině a v budování zahrad a parků s umělými ornamenty broderií a stříhaných stěn bosketů. V Krumlově byla vybudována zámecká zahrada s obdivuhodnou smělostí v poměrně členitém terénu. V pokračování hradního hřbetu byla vybudována mírně stoupající zahrada 700 m dlouhá, zakončená čtvercovou vodní nádrží.

Další informace :
Zámecká zahrada v Českém Krumlově
Kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov

Počátky osídlení
Z nejstarší doby se v regionu dochovala stopa velkého sídla s urbanistickou osnovou - keltské oppidum u Třísova, pravděpodobný Abilunon na Ptolemaiově mapě světa. Vzniklo v 1. stol. př. n. l. na terase nad Vltavou v blízkosti zmíněných lokalit: sídla ze starší doby bronzové a pozdějšího gotického hradu. Toto soustředění tří kultur svědčí o významnosti místa. Oppidum svou rozlohou 26 ha odpovídá velikosti středověkých Českých Budějovic. Na jihozápadě bylo opevněno dvojitým kamenným valem s klešťovou branou uprostřed. Za hradbou se nacházely na nejvyšším místě dvě akropole a svažitý terén byl členěn terasami umožňujícími výstavbu obydlí. Na protilehlé straně byla směrem k řece druhá brána. Oppidum zaniklo před změnou letopočtu.

Další informace :
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov

Raný středověk
Románskou architekturu v naší oblasti známe jen jako fragmentární součást pozdějších přestaveb kostelů: sv. Jana Křtitele v Zátoni z 11. století, sv. Mikuláše v Boleticích z konce 12. století se sdruženými okny ve věži, sv. Markéty v Horní Plané z 2. čtvrtiny 13. století, kde se zachovala arkáda pod emporou a sv. Maří Magdaleny v Černici z doby po polovině 13. století, se zbytkem portálu. Na velešínském hradě se nalezly zbytky kaple obdélného půdorysu s apsidou z poloviny 13. století. Vyjmenovaná dislokace naznačuje, nakolik následná kolonizace opustila tyto lokality a sledovala jiné rozvojové směry.

Doba gotická, do konce 13. století
Toto období, zvláště v regionu Český Krumlov, znamená obrovské kulturní ale i hospodářské vzepětí a pojem gotika je trvalým přívlastkem jižních Čech. Významný český historik Josef Pekař poznamenal že: "Žádná epocha středověká nezměnila tak pronikavě stav společnosti a nepřinesla tolik nové svobody jako doba gotická..." (O periodizaci českých dějin). V polovině 13. století, kdy tato nová aktivita vzniká současně s kolonizací, se na Krumlovsku hned střetávají dvě síly: český král a místní šlechta - Rožmberkové s bohatými styky do sousedního Rakouska. Po založení cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě před r. 1259 Vokem z Rožmberka zakládá roku 1263 Přemysl Otakar II. klášter téhož řádu ve Zlaté Koruně a královské město České Budějovice. Současně zakládají Rožmberkové Krumlov, hrad Rožmberk nad Vltavou a Vítkův Kámen.

Klášter Vyšší Brod byl založen Rožmberky jako rodový klášter a osazen cisterciáky z rakouského Wilheringu. Střežil brod řeky Vltavy na linecké stezce (jak naznačují okénka věže na severní straně transeptu kostela). Rozsáhlý areál o rozloze 5 ha, rozkládající se na návrší, byl obehnán hradbami a postupně vybaven vlastním hospodářstvím, včetně mlýna na umělém kanálu. K původní osadě, která vytvářela vřetenovité ulicové prostranství s gotickým kostelem sv. Bartoloměje, nejevil žádné vazby, dokonce i hlavní brána kláštera je na opačné straně. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je halové trojlodí, původně však bazilika z konce 13. století. Má transept o pěti polích, do kterého ústí dvě kaple s trojúhelníkovým závěrem. Ke křížové chodbě ambitu přiléhá kapitulní síň sklenutá na střední svazčitý pilíř a osvětlená dvěma hrotitými okny s rozetovým oknem uprostřed. Kdysi měl ambit i oktogonální studniční kapli.

Klášter Zlatá Koruna, též zvaný Corona spinea podle relikvie trnové koruny, kterou získal zakladatel Přemysl Otakar II. od francouzského krále sv. Ludvíka, byl osazen cisterciáky z Heiligenkreuzu. Rozloha a hospodářské vybavení bylo nepoměrně menší než ve Vyšším Brodě: před branou byla poddanská vesnice. Zato zde vznikla řada architektonicky významných objektů: klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je bazilikální trojlodí (se záměrem výstavby čtvrté lodi), ke které přiléhá křížová chodba, na ni navazuje kapitulní síň sklenutá do dvou sdružených sloupů. Také zde kdysi stávala oktogonální studniční kaple. Kostel nezvyklou orientací k severovýchodu zřejmě respektuje utváření terénu meandrem Vltavy. Také zde je strážní věž, kontrolující cestu podél řeky. Ke konventu stojícímu opodál přiléhá výškově koncipovaný hranol gotické dvoupodlažní kaple Andělů strážných, původně s pětibokým závěrem. V bloku opatství je, u nás v té době ojedinělá, čistá osmiboká centrální kaple s hvězdicovou klenbou, jejíž žebra spadají bez hlavic až k podlaze. Za zmínku stojí, že r. 1359 sem byl povolán bratr Petra Parléře, kameník Michal.

Přiléhající osada byla rovněž ohrazena a v místech brány na jihozápadní straně stojí bývalý farní kostel sv. Markéty z doby kolem r. 1400. Byl to dvojlodní prostor s hvězdovou klenbou a čtvercovou apsidou. Zvláštností jsou špičatě vypjatá nároží, nahrazující opěrné pilíře ve snaze udržet objem stavby v kompaktním bloku.

Hrad Rožmberk nad Vltavou je dobou založení i situací mezi dvěma meandry Vltavy příbuzný krumlovskému hradu. Také zde je starší horní hrad z poloviny 13. století s okrouhlou věží a dolní hrad z poloviny 14. století, v 19. století romanticky upravený. Hrad později získal vítěz bitvy na Bílé Hoře z roku 1620 Karel Bonaventura Buquoy. A také zde je pod hradem latrán a na druhém břehu opět v meandru vzniklo poddanské městečko, kolem jedné ulice sledující ohbí řeky, s dvěma branami na obou koncích a s kostelem uprostřed.

Vítkův Hrádek byl založen koncem 13. století jako sídlo hospodářského správce a k ochraně cesty k rožmberským lenním statkům v Horním Rakousku. Má tvar mohutné obytné věže s nižší polygonální přístavbou, obsahující předsíň, na kterou navazoval padací most. Později byl hrad obehnán bastionovou hradbou.

Hrádek Pořešín na úzkém ostrohu nad Malší, postavený Bavorem III. ze Strakonic, krátce nato rozbořený Rožmberky. Vnitřní hrad tvořila polygonální hradba s palácem, přístup chránila dvě předhradí za sebou.

Kaplice, původně ves nad řekou Malší na pozemcích Bavorů ze Strakonic. Ke vsi bylo v kolonizačním období přistavěno městečko na jednoduché pravoúhlé osnově ulic s obdélným náměstím. Situování dvou kostelů vedle sebe odpovídá starší lokalitě.

Gotika 14. - 15. století
Hrad Dívčí Kámen byl založen Rožmberky po roce 1349 na místě dávného hradiště z období starší doby bronzové, na konci ostrohu při vtoku Křemžského potoka do Vltavy. Starobylé jméno bylo tehdy módně upraveno na Menštejn (Maidenstein). Jeho uspořádání je typické pro dobu Karla IV. Jádro hradu tvoří dva obytné bloky spojené hradbou s obdélným dvorem uprostřed. Spojení s mnohem níže položeným nádvořím bylo možná obdobné situaci v Českém Krumlově, kde je zprostředkovala tzv. Máselnice s dřevěným mostem. Nádvoří má tvar ostrého lichoběžníka, zakončeného kulatou hláskou na ostré skalní špičce nad řekou. Sem ústil úzký koridor mezi tarasem a hradbou, uzavřený dvěma branami, který vedl k mostku přes potok. Na jižní straně koridoru byl, nebo měl být latrán.

Hrad a klášter Kuklov, původním názvem Kuglvajt, byl hrádek, který postavil na protilehlé straně Křemžské kotliny proti Dívčímu Kameni Dětřich z Portic, kontroverzní osobnost své doby; mnich, biskup, kancléř Karla IV., ale i finančník a válečník. Ze skrovných zbytků je možné usoudit, že se objekt skládal z horního hradu na skalnatém hřbetu, odděleného příkopem a zakončeného pravděpodobně kulatou hláskou. Dolní hrad o 18 m níže obsahoval nádvoří s branou. Hrádek, posléze královský majetek, byl rozbořen v bojích s Panskou jednotou r. 1395.

Čertyně je zajímavá opevněná vesnice s hrotitou branou, připomínaná roku 1365.

Pohusitské období a pozdní gotika 15. až k počátku 16. století
Toto údobí je poznamenáno novými podněty z Podunají a později i vlivy pražského okruhu architekta Benedikta Rejta. Stavební činnost je organizována v hutích, které navazují na svá zahraniční centra a jednotlivé mistry; vedle kamenických značek je už známe jmény. Roku 1497 zakládá Petr I. z Rožmberka významnou a pevně organizovanou rožmberskou huť, činnou na celém panství, vedenou mistrem Hansem Getzingerem, která byla podřízena huti pasovské. Po něm řídil huť mistr Ulrich Pesnitzer z bavorského Burghausenu. Toto období je druhou fází gotické stavební aktivity; k novostavbám musíme přiřadit velké množství objektů, zvláště sakrálních, které pozdní gotika větším či menším dílem přestavěla.

Chvalšiny mají kostel sv. Maří Magdaleny, postavený v letech 1487 - 1507, v kosé poloze uprostřed protáhlého náměstí. Toto rožmberské městečko na staré Linecké stezce se stalo v 16. století významným řemeslným střediskem. Kostel je významná jednolodní stavba rožmberské huti, se síťovou klenbou s přesekávajícími se žebry zčásti krouženými. Rozlehlý presbytář s pětibokým závěrem má síťovou klenbu hvězdicového uspořádání. Vstupní předsíň s žebrovou klenbou má sedlový portál s přetínavými pruty. Severní stranu oživuje odlišným slohovým pojetím okrouhlá kaple Panny Marie z roku 1760. Věž na jižní straně lodi, spolu s vysokou střechou dosud výrazně přesahuje okolní zástavbu a je krajinnou dominantou.

Hrad a klášter Kuklov - nedostavěné torzo kláštera paulánů z let 1495 - 1518, se vstupním sedlovým portálem podobným chvalšinskému, ambit měl mít sklípkové klenby. Torzo je působivá, osamocená dominanta ve vysoké poloze nad krajinou.

Rožmberk nad Vltavou - kostel Panny Marie, na místě původního kostela z konce 13. stol. je síňové trojlodí se síťovou klenbou s úzkými bočními loděmi a presbytářem zaklenutým síťovou klenbou s krouženými žebry, prvními v jižních Čechách. K lodi přiléhají dvě předsíně zaklenuté hvězdicovou klenbou. Věž v severním ústupku presbytáře od lodi výrazně dominuje údolí.

Poutní kostel Kájov - kostel Panny Marie, založený v polovině 14. století, presbytář má síťovou klenbu. Kostel má pozdně gotickou síťovou klenbu nad halovým dvoulodím z let 1471 - 85. Stejně podklenuta je i empora. Za sakristií stojí raně gotický kostelík Smrti Panny Marie z druhé poloviny 13. století s obdélným presbytářem. Věž na jihozápadním nároží s barokní helmicí je krajinnou dominantou širokého okolí.

Dolní Dvořiště - kostel sv. Jiljí je dílem rožmberské huti z let 1488 - 1507. Je to vysoké síňové trojlodí se síťovou klenbou, hluboký presbytář má síťovou klenbu hvězdicového uspořádání. Interiér lodi je rozlehlý, plný světla a výrazně převyšuje kněžiště. Hmota kostela výrazně převyšuje zástavbu sídla.

Zátoň - kostel sv. Jana Křtitele z let 1490 - 1510, dílo rožmberské huti, byl přistavěn k románskému zbytku původního kostela. Je jednolodní, se síťovou klenbou s přetínajícími se žebry, stejně je podklenuta i empora. Presbytář má síťovou klenbu bez konzol. Vstupní předsíň s hrotitým obloukem má síťovou klenbu.

Černice, kostel sv. Máří Magdaleny. K původní románské dispozici, z které se zachovala obdélná loď, chór nesoucí věž a zbytek apsidy, byl přistavěn v polovině 13. století gotický presbytář, pasy vítězných oblouků chóru a sakristie s polygonálním závěrem. Zaklenutí lodi (do nových přízedních pasů) a sakristie síťovou klenbou je z poslední čtvrtiny 15. století. Kostel představuje výrazné seskupení pyramidálního tvaru.

Doba renesance - 16. - počátek 17. století
Humanistické myšlení a odlesk středomořských vlivů vnášejí do života pohodlí a světskou radostnost. Na strohých, ale organicky skladebných gotických formách se zprvu vrství bílé sgrafitové fasády s obloučkovými štíty a adaptují vnitřní prostory. Čilý obchod, umělecké záliby a počátky vědeckého bádání budou charakterizovat zlatou dobu rudolfinskou. Vilém z Rožmberka, nejvyšší český purkrabí, povolal v poslední třetině 16. století do Krumlova italské stavební mistry, především Baldassare Maggi z Arogna na jižním úpatí Alp. Jejich působení se ovšem omezilo na sídelní město. Na venkově působí renesance odvozená, spíše rustikalizovaná, především na fasádách a v řemeslných detailech.

Zámek Červený Dvůr byl založen r. 1591 Vilémem z Rožmberka jako lovecký zámek s malou okrasnou zahradou a bažantnicí.

Nad Zlatou Korunou, podél cesty do Kamenného Újezda se dochovala tvrz Štěkře, pocházející z konce 16. nebo počátku 17. století, s dvoupodlažní obytnou budovou s charakteristickou vysokou prejzovou střechou, která má uvnitř hřebínkovou klenbu a profilovaný trámový strop v I. patře.

V následujících Radosticích je další renesančně upravený dvorec s gotickou sýpkou. V Opalicích, které spolu s Čertyní získali Rožmberkové již roku 1365, je zástavba několika usedlostí situována centrálně. Opodál stojí dva dvorce, které mají renesanční prvky, jeden dokonce sgrafita.

Doba barokní - 17. - 18. století
Také tato doba se na venkově projevila spíše dekorem na měšťanských domech než zásadní změnou architektury. Na rozdíl od renesance se projevuje výrazným působením na stavbách sakrálních, včetně drobných kapliček a božích muk.

Kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov je poutní místo vybudované krumlovskými jezuity. Kostelík je osmiboká centrála, kterou postavil Jan Dominik ze Spezzirku roku 1710, z let 1714 - 26 je ambit, který areál uzavírá.

Kvítkův Dvůr (ležící v sousedství krumlovského zámku), zvaný Favoritenhof, je roku 1751 přestavěn jako panský letohrádek.

Zámek Červený Dvůr je roku 1756 přestavěn na dispozici s čestným dvorem a přilehlý park je upravován ve francouzském stylu na osnově osmicípé hvězdy s řadou atrakcí (eremitáž, pavilony, obelisk, jeskyně, umělé pahorky).

Poutní kostel Svatý Kámen je poutní místo s klášterem, který založila roku 1653 abatyše krumlovského kláštera klarisek. Kostel P. Marie Sněžné s vysokou věží v průčelí byl dokončen roku 1701. Na něj ve tvaru podkovy navazuje malý klášter s ambity v přízemí. Opodál je šestiboká kaplička nad studánkou.

Dolní Římov - křížová cesta zde situovaná je ojedinělým příkladem scénického uspořádání architektury v přírodě. Od roku 1648 zde budovali krumlovští jezuité nejprve loretánskou kapli Sancta casa s ambity a současně okruh 25 zastavení v polích, na návrší a podél Malše, zřejmě podle vzoru Svaté hory Umučení Páně ve Varallu mezi Lombardií a Piemontem. Baroková část byla dokončena roku 1670. Kaple Poslední večeře Páně, případně další dvě, znázorňující bránu Dobytčí a Vodní, připomínají zřetelně renesanční tvarosloví a lze předpokládat, že na výstavbě byli účastni italští mistři z Krumlova.

Další informace :
Architektura ve městě Český Krumlov
Středověká kolonizace regionu Český Krumlov

(vs)

Další informace :
Kapitulní síň vyšebrodského kláštera