Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie kultury v regionu Český Krumlov > Architektura v regionu Český Krumlov > Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov

Klášter Vyšší Brod

Lokace:
Cisterciácký klášter Vyšší Brod leží asi 30 km jižně od Českého Krumlova, na pravém břehu řeky Vltavy.

Vyšší Brod, historický plán areálu kláštera

Původ názvu:
Klášter převzal název od osady, v jejíž blízkosti byl založen. Nejdříve je doloženo německé jméno Hohenfurt, které vzniklo z místního určení "zu dem hohen furt", tj. "u vysokého brodu". Časem byl německý název přeložen do latiny - Altum Vodum, český název se poprvé vyskytuje roku 1394, jeho podoba však poněkud kolísala (Vyšebrod, Vyšší Brod, Vyšný Brod, Vyšní Brod - z toho chybně i Višňový Brod), protože domácí obyvatelstvo bylo německé.

Popis objektu:

Vyšší Brod, letecký pohled Zachoval se rozlehlý klášterní areál ve vyvýšené poloze nad západním břehem Vltavy. Celý byl obehnán hradbou s válcovými věžemi, z které se dochovala její severní a zčásti i východní strana. Uprostřed severní strany stojí brána s bosovaným renesančním portálem, v průjezdu s gotickými sedilemi. Západní část areálu velmi nepravidelného půdorysu zabírá soubor hospodářských budov z různých dob, počínaje středověkem. Nejzajímavější z nich je gotická patrová budova mlýna v jihozápadní části kláštera, s nestejnými úzkými obdélnými ohozenými okny (14. století). V centrální poloze byl na půdorysu latinského kříže vystavěn klášterní kostel. Všechny jeho tři lodě i příčná loď (transept) mají křížové klenby, pětiboký presbytář je zaklenut šestipaprskově. K východní části příčné lodi přiléhá dvojice kaplí. Mezi transept a konventní budovu sousedící s jižní stranou kostela je včleněna patrová sakristie, jejíž portál je zdoben reliéfním tympanonem. Tři křídla konventní budovy se rozkládají kolem rajského dvora, který je lemován křížovou chodbou. Ke konventu se dosti neorganicky napojily další objekty. Nejdůležitějším z nich je prelatura (opatství) při východní straně areálu. Mezi ním a konventem je zástavba kolem tzv. malého dvora, k níž směrem k jihu přiléhá dvojkřídlý konvent. K prelatuře se na severu připojuje hostinské křídlo. Dále k severu, v čáře východní hradby, stojí soudní dům.

Stavebně historický vývoj:
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako opatská kaple, nejprve však byla patrně využívána jako první klášterní svatyně všemi mnichy. V 60. - 80. letech 13. století byla postavena východní část kostela a příčná loď s přilehlými kaplemi, v nichž se tvůrčím způsobem prolíná severofrancouzská klasická gotika, dynamičtější poklasický sloh a starší fáze české architektury. K činnosti první vyšebrodské stavební huti má velmi blízko kaple Andělů strážných v bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Specifickým slohovým projevem je klenba kapitulní síně (kolem roku 1285) tvořená čtyřmi trojpaprsky, které vyrůstají z jediného sloupu uprostřed síně.

Klášter Vyšší Brod, celkový pohled

Stavební huť, která dokončovala stavbu kostela, pokračovala ve zcela jiném duchu. Jejím dílem je síňové trojlodí, dostavěné kolem roku 1385, kdy již stála i celá křížová chodba. Kromě zmíněných objektů vznikly v areálu kláštera i další středověké budovy. Roku 1379 je zmíněna kaple sv. Maří Magdalény před klášterní fortnou a špitál sv. Alžběty mimo klášterní ohradu. V západní části areálu byly hospodářské budovy, z nichž se dodnes zachovala gotická budova mlýna. Jižní, západní a část východního křídla konventu jsou přestavěny renesančně, v patře barokně. Mezi konventem a prelaturou položenou východně byl roku 1587 vystavěn tzv. starý konvent, z nějž vybíhá směrem na jih křídlo seniorátu, noviciátu a nemocnice. Roku 1671 byla postavena první kostelní věž. Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší stavby z pozdního 14. století. Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený freskami. Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862, dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž. Další stavební zásah se datuje do roku 1904. Značně odlehlá poloha ochránila klášter před nepřízní válek, proto zůstal klášterní areál v podstatě neporušen.

Klášter Vyšší Brod, rožmberské pohřebiště, mramorová deska s rožmberským jezdcem, 1622-1629 Významné architektonické detaily:
Evropsky jedinečný je prostor čtvercové kapitulní síně. Kruhové okno síně naznačuje, že se od počátku výstavby zamýšlelo provedení jedinečné klenby, jež vyjádřila skoro o 100 let dříve základní principy Parléřovy klenby Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta v Praze. Kružbový vzorec okna vychází z rozetových oken katedrální gotiky. Celková výzdoba síně vyjadřuje křesťanskou středověkou představu kosmu.

Zvláštností v evropském měřítku je klínové dvojboké uzavření vnějších kaplí přiléhajících k východní straně příčné lodi.

Historie obyvatel kláštera:
Klášter založil Vok z Rožmberka roku 1259 a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17. století. Jako první spočinul v kapitulní síni popravený Záviš z Falkenštejna, za krále Přemysla Otakara II. představitel odbojných Vítkovců a dobrodinec kláštera. K nejvýznamnějším mecenášům 14. století patřil Petr I. z Rožmberka (zemřel 1347), který je nazýván druhým zakladatelem opatství. Pro klášterní kostel opatřil deskový oltář, pozoruhodný cyklus maleb tzv. Mistra vyšebrodského oltáře. Za pomoci zakladatele rodu si zdejší cisterciáci vybudovali poměrně velké panství, které naštěstí nebylo během husitských válek vážněji poškozeno, ačkoli roku 1422 husité klášter dobyli.

V 16. století se rozšířil protestantismus i mezi poddané na vyšebrodském klášterství. Právě proti němu zakročil opat Kroll roku 1588, bohužel se při tom nevyhnul násilí.

Po třicetileté válce v polovině 17. století, v níž se klášter velmi zadlužil, se řeholní kněží starali o své inkorporované (přičleněné) fary, čímž bylo mj. zajištěno živobytí určitému počtu mnichů. Ke konci 17. století však musel klášter hájit obsazování těchto far, protože v té době velmi vzrostl počet světských kněží. I klášter dosáhl neobvykle vysokého stavu členů (58 mnichů).

Madona vyšebrodská, kolem roku 1420 Jeden z nejvýznamnějších opatů byl Quirin Mickl(1747 - 1767), který postavil novou knihovnu, vybavil ji skříněmi a velkým množstvím titulů. Dnes knihovna obsahuje asi 70 000 svazků, 1 200 rukopisů a 400 prvotisků. ( Knihovna kláštera Vyšší Brod).

Za reforem císaře Josefa II. byl roku 1786 tehdejší opat sesazen ze svého úřadu, byl zakázán příjem noviců a klášter byl tak určen k vymření. 1789 byl opat znovu nastolen a klášter unikl zrušení, i když s citelnými ztrátami na počtu členů a rozsahu majetku.

V 19. století zažil klášter vědecký rozkvět. Řadu teologických a historických prací sepsal např. Maxmilian Millann, který učil i na pražské universitě, mnoho dalších učenců vyrostlo v klášteře za nejvýznamnějšího vyšebrodského opata Leopolda Wackarže (1867 - 1901), velmi aktivního člověka s širokým rozhledem, který v letech 1891 - 1900 zastával místo generálního opata řádu. Do této funkce byl pak zvolen jen P. Matthäus Quatember v letech 1950 - 1953.

Významným opatem byl v letech 1925 -1954 Tecelin Jaksch, který příznivě vyřídil pozemkovou reformu, při níž klášter ztratil část svého majetku, rozvinul novou stavební činnost v klášteře i na farách a během hospodářské krize dal mnohým práci i chléb, takže se místní obyvatelstvo cítilo s klášterem spjato. Vzhledem k velkému přírůstku členů, o který se sám postaral, uvažoval o oživení kláštera ve Zlaté Koruně.

V důsledku obsazení Sudet Německou říší byla německá část jižních Čech připojena k tehdejší župě Oberdonau a roku 1939 převzal správu kláštera vládní komisař. Rušení klášterů v této župě roku 1941 se nevyhnulo ani Vyššímu Brodu, který se svými 69 členy v té době patřil mezi nejpočetnější v řádu. Většina mnichů odešla na fary. Po válce se opět vrátili, ale brzy byli vysídleni, protože většina z nich byla německé národnosti. Rozešli se tedy do cisterciáckých klášterů za hranicemi. Nejvíce vyšebrodských řeholníků přijal kvůli nedostatku svých členů klášter Rein, který v té době neměl opata. Roku 1949 byl apoštolským administrátorem (správcem) Reinu jmenován P. Jaksch, který ještě dlel s hrstkou bratří ve Vyšším Brodě. Po komunistickém přepadení a zrušení kláštera roku 1950 odešel také do Reinu, kde roku 1954 zemřel. 1959 došlo ke spojení obou klášterů a změně názvu reinského kláštera na Rein - Hohenfurt, který převzal závazek v případě možnosti opět osídlit Vyšší Brod. To bylo naplněno roku 1990, kdy se sem vrátil řádový život. Dobu totality však přežili jen dva vyšebrodští mniši.

Vyšší Brod, klášter cisterciáků s odrazem na vodní hladině

Legendy a vyprávění:
Stará pověst praví, že Vok z Rožmberka přijel jednoho dne do Vyššího Brodu, kde chtěl vykonat pobožnost u kaple na místě dnešního kostelíka sv. Anny. Při brodění Vltavy se topil a za záchranu života slíbil postavit na místě kaple klášter. Pro tento příběh však neexistuje žádný historický důkaz.

Současné využití:
V klášteře žije komunita cisterciáků, kteří objekt postupně rekonstruují. V rámci prohlídek je přístupný kostel, kapitulní síň, knihovna a obrazárna. V budově opatství sídlí Poštovní muzeum.

(jh)

Další informace:
Hudba v klášteře Vyšší Brod
Církevní dějiny v regionu Český Krumlov
Historie regionu Vyšebrodsko
Kapitulní síň vyšebrodského kláštera
Klášterní lékárna ve Vyšším Brodě
Manuálník Jana Staicze ve vyšebrodské klášterní knihovně
Nejstarší rukopisy vyšebrodského kláštera
Nekropole Rožmberků ve vyšebrodském klášteře
Prvotisky v klášterní knihovně Vyšší Brod
Založení kláštera ve Vyšším Brodě
Závišův kříž ve vyšebrodském klášteře
Život ve vyšebrodském klášteře
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Vyšším Brodě
Hruštice aneb Václavova Lhota