Hrádek Křemže
Lokace:
Hrádek se nachází cca 11 km severně od Českého Krumlova
Původ názvu:
Název Křemže
(německý název Krems) je vysvětlován dvěma způsoby. Za prvé z
keltského slova, dodnes se vyskytujícího v irštině, kremisa, jež
znamená česneková řeka. Druhé vysvětlení se odvozuje od slovanského
slova kremža, tady říčka tekoucí s velkým hlukem. Obě slova se
vztahují ke Křemežskému potoku, který protéká poblíž obce.
Popis objektu:
Existenci hrádku dnes připomíná pouze vyvýšenina nedaleko náměstí
obce Křemže
a zbytek obvodových zdí, zabudovaných do nové zástavby.
Stavebně historický vývoj:
Hrádek, poprvé připomínaný roku 1364, byl vybudován na ostrohu nad
levým břehem Křemežského potoka. Za Oldřicha
II. z Rožmberka došlo roku 1447 ke zboření hrádku.
Historie obyvatel
objektu:
Krajina v oblasti Křemže patřila od 13. století pánům ze Strakonic,
jejichž
prvním sídlem se stal Chlum, po němž se nazývali jako vladykové
z Chlumu. Ve 14. století se tento rod rozdělil na vladyky z Chlumu
a vladyky z Křemže, přičemž obě rodové větve vlastnily polovinu
Křemže. K založení hrádku v Křemži došlo v první polovině 14.
století na místě starší tvrze. Nejznámějším příslušníkem vladyků z
Křemže a majitelem hrádku byl Jan
Smil z Křemže, přívrženec husitů a odpůrce Oldřicha II. z
Rožmberka, s nímž se dostal do složitých majetkových sporů, které
nakonec zaplatil životem. Oldřich
II z Rožmberka se zmocnil lstí Křemže a Jana Smila z Křemže
pravděpodobně nechal tajně popravit v českokrumlovském vězení. Ze
strategických důvodů nechali
Rožmberkové roku 1447 křemežský hrádek zbořit a roku 1451
prodali Křemži bratřím Přibíkovi a Benešovi z Chlumu. Majetek
později přešel na manželku Benešova syna Přibíka Markétu z Dlouhé
Vsi, která Křemži roku 1547 prodala svému příbuznému Janu
Častolárovi z Dlouhé Vsi. V držbě Častolárů z Dlouhé Vsi, kteří
sídlili v Chlumu, zůstala Křemže až do roku 1668, kdy Křemži
i Chlum
koupil a k českokrumlovskému panství připojil kníže Jan
Kristián I. z Eggenberku. Po vymření
Eggenberků roku 1719 přešlo celé panství včetně Křemže do
majetku
Schwarzenberků.
Současné využití:
V místě bývalého křemežského hrádku se dnes nacházejí obytné a jiné
budovy.
(zp)
Další informace:
Tvrz Chlum
Šlechtické znaky v regionu Český Krumlov
Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český
Krumlov
Mikroregion
Podkletí - Obrazový průvodce
Mikroregion
Podkletí