Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Historie regionu Vyšebrodsko

Prvotisky v klášterní knihovně Vyšší Brod

Pohled do knihařské dílny, zdroj: Toulky českou minulostí II, Petr Hora, 1991, ISBN - 80 - 208 - 0111 - 1 Když Johan Gutenberg z Mohuče, vlastním jménem Gensfleisch, vytiskl svou pověstnou čtyřiceti dvou řádkovou bibli, nikdo netušil, jaký vynález se zrodil. Kolem roku 1450 tiskl z rámu první knihy knihtiskem s vyměnitelnými kovovými literami, odlitými z matric. Knihy, které byly vytištěny do roku 1535 až 1540, se nazývají prvotisky. Právě tyto prvotisky podstatně ovlivnily celý další vývoj civilizace a vzdělání. Nahlédněme proto do historie prvotisků ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře. V rámci České republiky, ale i za hranicemi, má ten nejlepší zvuk. Vyšebrodská knihovna, po strahovské a tepelské klášterní knihovně, vlastní třetí největší sbírku prvotisků v Čechách.

Většina prvotisků se stala součástí vyšebrodské klášterní knihovny již v 15. a 16. století jako živá literatura. Nechybějí však ani doklady o tom, že prvotisky patřily mezi přírůstky 18. a 19. století jako předměty značné sběratelské ceny. Nejstarším dochovaným prvotiskem vyšebrodské klášterní knihovny je Thascius Caecilius Cypryanus: "Opera (Venetils) Vindelinus de Spira" z roku 1471. V letech 1753 až 1755 nechal opat Quirin Mickl postavit pro knihovnu samostatné sály, vyzdobené bratry laiky. Tento učený opat a bibliograf věnoval nevšední péči nejen vnější výzdobě knihovny, ale především její náplni. Jmenoval prvního řádného knihovníka dr. Quirina Gavera z Ehrenbergu. Prvotisky, které již byly tehdy vysoce ceněny, dostaly nové vazby a byly opatřeny razítkem "Bibliothecae Monasterii Altovadensis". Prvotisky byly společně s ostatními tisky řazeny systematicky podle oborů. Jejich autorský katalog sestavil historik a pozdější profesor a rektor Karlovy univerzity Xaver Maxmilián Millauer v roce 1812 (ve svých 28 letech). Svazkový katalog obsahuje 772 tisků vytištěných do roku 1535, z toho 199 prvotisků do roku 1500.





Vyšebrodská  bible z doby kolem r. 1300, detail malířské výzdoby, zdroj: Vyšší Brod, Památkový areál - bývalý klášter, Jiří Kuthan, 1989 O tom, že všechny prvotisky nebyly rozpoznány a některé přibyly do knihovny až po roce 1812, svědčí doplňky katalogu a dnešní stav. Roku 1836 byla zřízena z bývalé posluchárny kleriků přiléhající ke knihovně místnost pro prvotisky, kam byly vyčleněny a umístěny spolu s rukopisy a příruční knihovnou. Tehdejší knihovník a archivář Siegfried Kühewel (+1853) seřadil prvotisky chronologicky a vytvořil tak samostatné oddělení knihovny, podle skříní označené 51 až 53, v němž byly umístěny tisky do roku 1539. Roku 1882 bylo ve vyšebrodské klášterní knihovně 1 266 prvotisků, z toho 261 prvotisků bylo vydáno do roku 1500. Prvotiskům věnoval pozornost i knihovník a pozdější převor Raphael Pavel, který žil v letech 1842 až 1900 a v roce 1926 Paul Krasnopolski, který se zmiňuje o některých prvotiscích, jež jsou dnes nezvěstné.

Pokud vyšebrodské prvotisky nebyly získány pro klášter přímo, pocházejí většinou ze šumavských far. Tak například 26. března 1524 odkázal klášteru své knihy farář v Kapličkách u Vyššího Brodu, Jan Hayn. Do klášterní knihovny byla také začleněna knihovna poustevníků z Přední Výtoně, jejíž katalog z konce 15. či začátku 16. století se dochoval v rukopisu pražské univerzitní knihovny. Poněvadž knihovna vznikala z praktické potřeby, je samozřejmé, že obsah většiny prvotisků je teologický. Nelatinské prvotisky jsou výjimkou; z českých prvotisků jsou ve Vyšším Brodě pouze dva výtisky Pražské bible. Většina vyšebrodských prvotisků vyšla z dílen tiskařů v Augsburku, Basileji, Kolíně nad Rýnem, Norimberku, Štrasburku a Ulmu. Kromě německého knihtisku jsou početně zastoupeny italské tisky z Benátek. V letech 1950 až 1991 spravovala vyšebrodské prvotisky Státní vědecká knihovna a později Krajská knihovna v Č. Budějovicích. V roce 1991 byly navráceny do majetku vyšebrodského cisterciáckého kláštera.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Klášter Vyšší Brod
Manuálník Jana Staicze ve vyšebrodské klášterní knihovně
Nejstarší rukopisy vyšebrodského kláštera
Dějiny písemnictví regionu Český Krumlov
Vyšší Brod