KKK

Historie sportu v regionu Český Krumlov


Počátky organizované tělovýchovy na Českokrumlovsku spadají do devadesátých let 19. století. Z dochovaných podkladů, výpovědí a poznámek pamětníků je možno vytvořit pestrou mozaiku dokumentující intenzitu tělovýchovného života v tom kterém časovém období.

Momentka z utkání I. b třídy, přes ležícího protihráče proniká útočník Werner

Z počátku se čeští obyvatelé sdružovali v občanských spolcích jako byly Čtenářská beseda, Matice školská nebo Národní jednota pošumavská. Zejména mladí lidé však postrádali tělovýchovnou organizaci. Hlavním organizátorem přípravných prací byl pan Pečenka, účetní Českokrumlovské záložny, který s několika dalšími nadšenci ustavil 8. 3. 1893 v Českém Krumlově tělocvičnou jednotu Sokol, jejímž prvním starostou se stal místní obchodník pan Josef Procházka. Prostředky tělocvičné jednoty byly velmi skromné a veškerý spolkový život se odehrával v objektu nynějšího hotelu Růže, navenek Sokol vystupovat nesměl. První veřejné vystoupení Sokola v ulicích města se uskutečnilo až 1. května 1919.

V prvních letech Československé republiky vznikly v Českém Krumlově a Zlaté Koruně Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ). Vedle nich se čeští obyvatelé také organizovali v německém Arbeiter - Turn und Sportverein (ATUS) a Jednotě proletářské tělovýchovy (JPT), která se ustavila v Přísečné.

V roce 1924 vznikla v Českém Krumlově Německá dělnická tělocvičná jednota, která pracovala až do roku 1938; čítala asi 300 členů a provozovala košíkovou, házenou a odbíjenou, ale i ochotnická divadelní představení.

Další sportovně zaměřenou organizací byl Klub českých turistů (KČT), jehož místní odbor byl založen proti vnitrozemí poměrně dlouho, teprve 12. května 1920. Jeho jednotlivé kroužky se specializovaly na různou činnost (značkování, propagace, lyžařská a pěší turistika apod.). K rozvoji turistiky přispíval odbor provozováním ubytoven a nocleháren. Pro své členy i pro veřejnost organizoval odbor různé společenské a kulturní akce.

Počátkem roku 1921 byla založena Jednota československého Orla, jejím prvním starostou byl radní Jan Jakeš. Činnost Orla skončila v roce 1938 a již nikdy nebyla na Českokrumlovsku obnovena. Kromě tělesných cvičení vyvíjel Orel činnost sportovní (atletika, stolní tenis) a kulturně osvětovou. Členové jednoty učinili první pokus o ustavení Zimní záchranné služby na Kleti a provozovali divadelní představení na vlastním jevišti. Jednota byla součástí II. okrsku jihočeské orelské župy Jana Valeriána Jirsíka. Tento okrsek sdružoval ještě jednoty ve Křemži, Brloze a Dubném.

Bývalí hráči II. ligy (1981-82), foto u příležitosti šedesáti let českokrumlovské kopané

Ve druhé polovině dvacátých let se začala hrát na okrese odbíjená - volejbal zásluhou průkopníka JUDr. Schwarcingera v Křemži a postupně se rozšířila do Českého Krumlova a dalších míst v okrese. Členové volejbalového kroužku v Českém Krumlově byli organizováni v tělocvičné jednotě Sokol. Prvního významného herního úspěchu dosáhlo místní družstvo 12. září 1937, kdy vyhrálo tradiční zářijový turnaj v Český Krumlově za účasti dosud nejvýkonnějších mužstev z jižních Čech.

A jak se vyvíjela sportovní činnost na Kaplicku ?

Na počátku české tělovýchovy v Kaplici je 6. leden roku 1922, kdy byla založena tělocvičná jednota Sokol. Tělovýchovná činnost existovala na Kaplicku už před založením Sokola, ale jednalo se především o německé nacionalistické organizace v Kaplici, Vyšším Brodě, Benešově nad Černou a Horním Dvořišti. Prvními cvičenci byli zakladatelé Sokola a jejich děti, vojáci zdejší posádky a omladina z blízkých českých vesnic. Na činnost pomáhal vydělávat vlastní dramatický kroužek. Tělocvičná jednota zakoupila pozemky v katastru obce Blansko a vybudovala zde letní cvičiště, kde se cvičilo na nářadí i v prostných, provozovaly se atletické discipliny a vznikla organizovaná odbíjená. V roce 1937 postoupil Sokol Kaplice do župního přeboru. Do předválečných let patří vznik odboru tenisu a německého fotbalového klubu. Základy tenisu v Kaplici položili vojáci 1. pěšího pluku Jana Husi. Významným střediskem tělovýchovy byly blízké Netřebice.

V červenci 1945 zahajuje znovu svoji činnost Tělocvičná jednota Sokol a Sportovní klub Kaplice, který provozoval kopanou, atletiku, stolní tenis, lední hokej a cyklistiku.

Opora prvoligového družstva badmintonu Jan Doucha Po roce 1953 vznikaly další dobrovolné sportovní organizace, které se v roce 1956 sloučily do tělovýchovné jednoty Slavoj později přejmenovanou na Spartak Kaplice.

O předválečné tělovýchově v Loučovicích a okolí nemáme žádné věrohodné poznatky.

Nicméně v roce 1945 v průběhu osídlování pohraničí se i zde postupně začal probouzet sportovní život. V roce 1946 byl založen Sportovní klub Loučovice zaměřený na kopanou. Základní tělesná výchova byla provozována v TJ Sokol Loučovice. Další odvětví vznikla díky zaměstnancům papíren Vltavský mlýn Loučovice, kteří projevili zájem především o stolní tenis a odbíjenou. V roce 1953-57 byl vybudován nový sportovní areál (fotbalové hřiště s kabinami a sprchami, atletická dráha, 2 kurty na odbíjenou). V roce 1963 byla dokončena dvoudráhová kuželna. V tomto odvětví dosáhli sportovci TJ Vltavan Loučovice také největších sportovních úspěchů.

V Malontech byly začátky tělovýchovné organizace v poválečném období svízelné. Trvalo několik let než se místní poměry po dosídlení ustálily. Prvními průkopníky sportu byli mladí příslušníci pohraničního útvaru Sboru národní bezpečnosti, kteří založili oddíl kopané. Po jejich odchodu oddíl zanikl a o organizované tělovýchově můžeme hovořit až v prosinci roku 1960, kdy byla založena tělovýchovná jednota Hraničář Malonty s oddílem kopané mužů a žáků. Několik let vyvíjel činnost i oddíl stolního tenisu a v roce 1967 zahájil činnost oddíl odbíjené. Krátké období pracoval v Bělé také jezdecký oddíl a v roce 1969 vznikl oddíl košíkové. Mnoho organizátorů sportu se prezentovalo z řad učitelů místní základní školy (Havelec, Majer, Románková).

Poměrně dlouhou tradici má naopak tělovýchova na Křemežsku. Již 12. ledna 1913 se konala ustavující valná hromada tělocvičné jednoty Sokol Křemže. V době obou světových válek byla sportovní činnost značně omezena. Mezitím však 12.srpna 1927 byla slavnostně otevřena nově postavená sokolovna ve Křemži. Po druhé světové válce byla sportovní činnost plně obnovena. Zahrnovala základní tělesnou přípravu, atletiku, cyklistiku, plavání, pobyt v přírodě a odbíjenou. K propagaci místní tělovýchovy přispívaly sokolské dny a sportovní akademie, které byly pravidelně pořádány od roku 1951. V roce 1952 se tělocvičné jednoty v Křemži a Holubově na dva roky sloučily pod názvem Závodní sokolská jednota Podkleťan Holubov-Křemže. Po znovurozdělení těchto jednot vznikají v Křemži nová sportovní odvětví jako turistika, tenis, lední hokej, odbíjená, orientační běh a Horská služba.

Současně jako v Českém Krumlově je založen oddíl badmintonu. Nestor jihočeského badmintonu pan Jiří Frendl Tento sport v čele s průkopníky Jiřím Frendlem, MUDr. Václavem Koudelkou a dalšími inspiroval k zakládání dalších oddílů ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Besednici, Kaplici, Chvalšinách a Loučovicích. V současnosti patří tento sport k výkonnostně nejúspěšnějším v okrese.

Nelze opomenout ani začátky tělovýchovy ve Velešíně, které jsou spjaty se založením tělocvičné jednoty Sokol v roce 1909. Po vyhlášení samostatného Československa se činnost Sokola znovu obnovila se značnou ztrátou členů, protože v místě byl ustaven odbor Československého Orla a Dělnický tělocvičný spolek. 25. července 1940 byl založen fotbalový klub pod názven JIKOV Velešín. V roce 1948 byla ustavena nová tělovýchovná jednota pod názvem Dobrovolná sportovní organizace Spartak. V letech 1950-1959 byl vybudován i sportovní stadion a řada další tělovýchovných zařízení, která vytvořila předpoklady pro vznik dalších sportovních odvětví jako základní tělesné výchovy, turistiky, tenisu, odbíjené, košíkové, juda a šachu. Došlo také ke změně názvu na TJ Jihostroj Velešín.

O organizované tělovýchově v předválečných letech ve Větřní se nezachovalo mnoho poznatků. Po roce 1945 se uskutečnila schůze, která zvolila výbor tělocvičné jednoty Sokol, jako pobočky TJ Sokol Český Krumlov. Členové se věnovali cvičení v tělocvičně, ale pěstovali i turistiku, vodní sporty a lyžování. Kromě Sokola zahájil činnost sportovní klub Jihočeských papíren, který sdružoval hlavně zájemce o kopanou. Po sloučení v roce 1948 pod názvem Tatran Větřní bylo možno sportovat v dalších oddílech a to ledního hokeje, odbíjené, tenisu, stolního tenisu a turistiky. V roce 1959 byla dokončena výstavba sportovního areálu.

Opora B týmu SK Koalko Josef Haláček Je na místě se zmínit o počátcích některých druhů sportů, které mají na Českokrumlovsku svoji dlouholetou tradici.

FOTBAL

První český fotbalový klub založili mladí nadšenci v Domoradicích. Z těchto začátků se zachovalo málo materiálů. Pravděpodobně v roce 1932 byl založen český klub i v Českém Krumlově pod názvem SK Český Krumlov a svoje zápasy hrál na tehdy německém hřišti v Rozsypu. V roce 1935 bylo vystavěno vlastní hřiště proti vlakovému nádraží. V poválečných letech nastalo oživení kopané v roce 1948, ale provázely ji nejrůznější organizační překážky. Po vzniku ČSTV v roce 1957 se situace uklidnila a byly vytvořeny předpoklady pro další rozvoj fotbalu. Stoupala výkonnost a největšího úspěchu dosáhla českokrumlovská kopaná v osmdesátých letech 20. století.

BASKETBAL

Průkopníkem basketbalu ve městě byl Jaroslav Šiktanc, který v roce 1954 založil oddíl Dynamo, který byl později začleněn do TJ Slavoj. Zakládající členové muži i ženy hráli původně odbíjenou a pro hru si pronajali prostorný sál zimní jízdárny. Po zániku družstva žen se oddíl věnoval mužům a dorostencům. Na výkonnostní vrchol se muži dostali v roce 1976, kdy postoupili do II. ligy.

SANĚ

Přes ne příliš příznivé povětrnostní podmínky se na jih Čech rozšířil sáňkařský sport. Pod Křížovou horou byla postavena druhá sáňkařská dráha v kraji s osvětlením, výtahem a zděnými šatnami. Zároveň s výstavbou dráhy vzniká sáňkařský oddíl v Český Krumlově. Jednou s prvních závodnic a rozhodčích byla Mirka Turková, pracovnice OV ČSTV. Největší sportovní aktivity sáňkařů se datují v šedesátých létech.. Postupně však ubývalo závodníků i nadšených organizátorů a v současné době již oddíl ani sáňkařská dráha neexistují.

JACHTING

Nezastupitelné místo ve sportovní tradici v regionu mají vodní sporty. Po vybudování Lipenské přehrady byly vytvořeny příznivé podmínky pro rozvoj jachtingu. přibližně od roku 1963 se začaly na jezeře jezdit mistrovské i pohárové závody v různých třídách. Pořadatelé mimo okres se střídali a nejčastěji to byly oddíly z Českých Budějovic, Prahy nebo Neratovic. Krajský jachetní svaz začal usilovat o vytvoření zázemí na Lipně. A tak vznikl v roce 1971 jachetní oddíl TJ Černá v Pošumaví.

Pan Karel Smetana dal dohromady dvanáct organizátorů nového oddílu, z nichž jenom dva byli místní. V roce 1973 začala výstavba loděnice a v srpnu již byla zastřešena. V té době se v Černé v Pošumaví konaly krajské i celostátní závody v jachtingu. A srpen 1973 byl skutečným svátkem. V Černé v Pošumaví se poprvé konalo mistrovství Evropy. V roce 1974 bylo ustaveno družstvo žáků, které dosahovalo skvělé sportovní výsledky. Další a další národní i mezinárodní závody vytvořily na Lipně "mezinárodní vodu" kde se již vystřídali Poláci, Maďaři, Švédové, Francouzi, Rakušané, Němci, Švýcaři, Belgičané a další. Nutno ještě podotknout, že členové oddílu patřili mezi první propagátory windsurfingu. Hlavním úkolem dneška je zajišťování finančních prostředků na provedení rekonstrukce a dostavbu oddílové loděnice se špičkovými parametry pro pořádání vrcholných světových závodů v jachtingu.

Stříbrní z ME juniorů Istambul 97, bří. Turkové, F. Brožová, H. Milisová, 2. vlevo nahoře prezident EBU T. Berg VODNÍ SLALOM

Jak jinak ukončit tento stručný pohled na počátky sportu na Českokrumlovsku, než uctivou vzpomínkou na nejslavnější sportovkyni všech dob na našem okrese, zasloužilou mistryni sportu Ludmilu Polesnou, členku TJ Lipno. Na domácích mistrovstvích získala téměř stovku medailí, z toho 36 zlatých, jako československá reprezentantka se zúčastnila osmi mistrovství světa, na kterých získala 6 zlatých, 9 stříbrných a 4 bronzové medaile. K jejím nejkrásnějším sportovním zážitkům patřilo X. mistrovství světa na Lipně, kde ji po skončení závodů novináři korunovali na "Královnu Čertových proudů".

Tento stručný přehled o počátcích sportu na Českokrumlovsku jistě nezahrnuje všechny události, které se skutečně staly. Příčiny jsou prosté, někde se nedochovaly žádné písemné materiály a nejsou k dispozici ani vzpomínky průkopníků či zakladatelů.

Je však nutno potvrdit, že sport v regionu má svoji tradici i sportovní úspěchy. Od svých počátků až k dnešku se neustále rozvíjí, nová sportovní odvětví vznikají, některá naopak v regionu končí, to podle místní podmínek a zájmu. V organizované tělovýchově docházelo často k různým změnám názvů TJ, SK, měnila se i organizační struktura až se dospělo k dnešní podobě, a ani ta samozřejmě nebude konečná.

Další informace :
Historie turistiky v regionu Český Krumlov

(jbr)